Veřejné projednání záměru vybudování fotovoltaické elektrárny na letišti Hradčany
Občané a široká veřejnost jsou zváni na veřejné projednání záměru výstavby fotovoltaické elektrárny v areálu bývalého letiště Hradčany.…
Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.
Aktualizovat
Naší misí je budovat energetickou soběstačnost Libereckého kraje prostřednictvím moderních obnovitelných zdrojů a vracet vyrobenou energii zpět tam, kde je nejvíce potřeba – do škol, nemocnic, veřejných institucí i domácností obyvatel regionu.
Občané a široká veřejnost jsou zváni na veřejné projednání záměru výstavby fotovoltaické elektrárny v areálu bývalého letiště Hradčany.…
Výstavba fotovoltaické elektrárny na letišti Hradčany směřuje především k efektivnímu využití energie v rámci našeho regionu. Cílem…
Solární energetika prochází dynamickým vývojem. Inovace v oblasti fotovoltaiky (FVE) neustále zvyšují efektivitu výroby elektřiny a činí ji…
Liberecký kraj oficiálně založil svou dceřinou společnost Energie Ralsko, s.r.o. Jejím hlavním posláním je realizace jednoho z…
Projekt je situován na území bývalého vojenského letiště Hradčany, což umožňuje realizaci velkého energetického zdroje na již dříve technicky využívané ploše, aniž by docházelo k záboru cenné zemědělské půdy nebo zásahu do nedotčené přírody. Rozloha letiště umožňuje výstavbu zdroje o významném výkonu, který pokryje spotřebu krajských nemocnic, škol a dalších organizací (ročně ušetří cca 13 000 tun emisí CO2) a zároveň zajistí kraji stabilní příjmy z prodeje přebytků nebo pronájmu ploch.
Jde o strategický přístup. FVE Ralsko je odsouhlaseným projektem zastupitelů Libereckého kraje, kteří jsou demokraticky zvolenými zástupci občanů. Kraj platí ročně řádově stovky milionů za elektřinu – pokud bude provozovat FVE, ušetří významné náklady, které následně může investovat do jiných potřeb. Liberecký kraj v roli provozovatele FVE Ralsko bude také zárukou, že se vyrobená energie vrátí zpět lidem a organizacím v kraji.
Vznik FVE Ralsko provází všechny zákonné procesy na posouzení vlivu na životní prostředí. Projekt zahrnuje náklady na pyrotechnický průzkum a sanaci území (v rozpočtu pro rok 2027 je na tyto účely vyčleněno 12 mil. Kč), což přispěje k celkové dekontaminaci a bezpečnosti lokality. Bude se vytvářet stanovisko EIA, které hodnotí vlivy plánovaných staveb a činností na životní prostředí a zdraví lidí. V současné navrhované variantě nezabírají FVE panely celou plochu letiště, zhruba 20 % plochy zůstane ponecháno bez zastavění, aby mohl být zachován provoz ranveje leteckého spolku a současně nedošlo k narušení života chráněných syslů či hnízdiště ptáků.
Původní studie proveditelnosti počítaly až se 106 MWp, aktuálně zvažované varianty pracují s výkonem 30 MWp provozovaných ze strany krajské společnosti Energie Ralsko a dalších 30 MWp pro komerčního partnera. Zásadním omezením je Smlouva o připojení s ČEZ Distribuce, která aktuálně pevně stanovuje maximální rezervovaný výkon na 62,5 MW. Tento výkonový strop technicky znemožňuje, aby elektrárna tzv. bobtnala nad rámec povolené kapacity sítě. Rozšíření FVE by navíc podléhalo novému povolovacímu procesu, v rámci kterého by se k projektu vyjadřovali dotčené orgány státní správy a další účastníci řízení.
Veškeré podmínky budou součástí výběrového řízení, chceme mimo jiné zajistit, aby nájemce poskytoval smluvní benefity obyvatelům Ralska a okolních obcí. Pro kraj je rozdělení napůl mezi komerčního partnera výhodné, protože se tím sníží na polovinu náklady na výstavbu i provoz FVE. Kraj bude inkasovat nájemné za nevyužitou část pozemku a prodej projektových práv, což zajistí stabilní příjem vedle úspor za vlastní energie. Výnosy z provozu současně půjdou zpět do krajských budov a organizací.
Solární park představuje udržitelnou alternativu k tradičním způsobům výroby elektřiny, které jsou mnohdy spojeny s navyšováním skleníkových plynů a negativním vlivem na životní prostředí. Fotovoltaická elektrárna vytváří energii ze slunečního záření, jde prakticky o čistou energii bez emisí, hluku a znečišťujících látek. FVE Ralsko jde ruku v ruce s tím, jaké nastavila Evropská unie regulace pro skleníkové plyny – do roku 2030 by měl být podíl energie z obnovitelných zdrojů na úrovni 45 %. Elektřina z tohoto zdroje pozitivně přispěje ke snížení energetické nezávislosti Libereckého kraje a krajských institucí. Projekt počítá s velikostí FVE 30 MWp instalovaného výkonu, což není z pohledu kraje nijak zvlášť rozsáhlá investice nebo extrémní velikost zdroje. Naopak velikost byla oproti původním plánům významně zmenšena, aby odrážela aktuální energetické potřeby kraje.
Návrh FVE parku je spojen s pravidelným příjmem do rozpočtu obce. Plánujeme zřídit Fond rozvojových projektů, který zajistí příspěvky do místní infrastruktury. Dle rozvojových plánů obce Ralsko by výnosy z provozu FVE na letišti Hradčany měly přispět k realizaci rekreačních aktivit typu cyklokros, motokáry, lanové centrum, dětská hřiště či hipostezky. Výstavba a provoz fotovoltaické elektrárny je také příležitostí pro lokální ekonomiku, neboť nabízí možnosti pracovních zakázek pro místní obyvatele.
Jednoduše lze říct, že jeden panel za svou životnost vrátí 40x více energie, než sám spotřeboval při výrobě. S tématem souvisí pojmy EPBT (Energy Payback Time = za jak dlouho panel vyrobí energii, která byla potřeba na jeho výrobu) a EROI (Energy Return on Investment = kolikrát více energie vyrobí panel za dobu životnosti, než kolik stálo jeho vyrobení).
EPBT se pro FVE panel pohybuje okolo půl roku až 2 let. Uvažovaná životnost vyráběných panelů se pohybuje mezi 30 a 40 lety (s klesající účinností, ale plně funkční). To znamená, že EROI vychází na 15 až 80 let, průměrně se dá tedy uvažovat o hodnotě 40 let. Čistá výroba = 98–99 % své životnosti Životnost komponent je uvažována v ekonomickém modelu, tj. výměna střídačů po 20 letech. Podobně je počítání s průběžnou revitalizací bateriového systému.
V plánu je zvolit v daném čase nejideálnější model fungování FVE. Nabízí se např. možnost založit tzv. energetické společenství a v něm elektřinu sdílet mezi příspěvkovými organizacemi kraje a společnostmi kraje; případně do obcí a mezi obyvatele. Společnost Energie Ralsko se také může stát obchodníkem s energiemi. Alternativně může využít synergie strategického partnerství s provozovatelem druhé FVE v lokalitě, který by mohl disponovat významnou bilanční skupinou z pohledu řízení celkové odchylky. Všechny varianty jsou do budoucna možné a efektivní bude rovněž využití kombinace FVE s bateriovým úložištěm (např. pro poskytování služeb technické či obchodní flexibility).
Vznik FVE Ralsko provází všechny zákonné procesy na posouzení vlivu na životní prostředí. Projekt zahrnuje náklady na pyrotechnický průzkum a sanaci území (v rozpočtu pro rok 2027 je na tyto účely vyčleněno 12 mil. Kč), což přispěje k celkové dekontaminaci a bezpečnosti lokality. Bude se vytvářet stanovisko EIA, které hodnotí vlivy plánovaných staveb a činností na životní prostředí a zdraví lidí. V současné navrhované variantě nezabírají FVE panely celou plochu letiště, zhruba 20 % plochy zůstane ponecháno bez zastavění, aby mohl být zachován provoz ranveje leteckého spolku a současně nedošlo k narušení života chráněných syslů či hnízdiště ptáků.
Původní studie proveditelnosti počítaly až se 106 MWp, aktuálně zvažované varianty pracují s výkonem 30 MWp provozovaných ze strany krajské společnosti Energie Ralsko a dalších 30 MWp pro komerčního partnera. Zásadním omezením je Smlouva o připojení s ČEZ Distribuce, která aktuálně pevně stanovuje maximální rezervovaný výkon na 62,5 MW. Tento výkonový strop technicky znemožňuje, aby elektrárna tzv. bobtnala nad rámec povolené kapacity sítě. Rozšíření FVE by navíc podléhalo novému povolovacímu procesu, v rámci kterého by se k projektu vyjadřovali dotčené orgány státní správy a další účastníci řízení.
Veškeré podmínky budou součástí výběrového řízení, chceme mimo jiné zajistit, aby nájemce poskytoval smluvní benefity obyvatelům Ralska a okolních obcí. Pro kraj je rozdělení napůl mezi komerčního partnera výhodné, protože se tím sníží na polovinu náklady na výstavbu i provoz FVE. Kraj bude inkasovat nájemné za nevyužitou část pozemku a prodej projektových práv, což zajistí stabilní příjem vedle úspor za vlastní energie. Výnosy z provozu současně půjdou zpět do krajských budov a organizací.
Solární park představuje udržitelnou alternativu k tradičním způsobům výroby elektřiny, které jsou mnohdy spojeny s navyšováním skleníkových plynů a negativním vlivem na životní prostředí. Fotovoltaická elektrárna vytváří energii ze slunečního záření, jde prakticky o čistou energii bez emisí, hluku a znečišťujících látek. FVE Ralsko jde ruku v ruce s tím, jaké nastavila Evropská unie regulace pro skleníkové plyny – do roku 2030 by měl být podíl energie z obnovitelných zdrojů na úrovni 45 %. Elektřina z tohoto zdroje pozitivně přispěje ke snížení energetické nezávislosti Libereckého kraje a krajských institucí. Projekt počítá s velikostí FVE 30 MWp instalovaného výkonu, což není z pohledu kraje nijak zvlášť rozsáhlá investice nebo extrémní velikost zdroje. Naopak velikost byla oproti původním plánům významně zmenšena, aby odrážela aktuální energetické potřeby kraje.
Návrh FVE parku je spojen s pravidelným příjmem do rozpočtu obce. Plánujeme zřídit Fond rozvojových projektů, který zajistí příspěvky do místní infrastruktury. Dle rozvojových plánů obce Ralsko by výnosy z provozu FVE na letišti Hradčany měly přispět k realizaci rekreačních aktivit typu cyklokros, motokáry, lanové centrum, dětská hřiště či hipostezky. Výstavba a provoz fotovoltaické elektrárny je také příležitostí pro lokální ekonomiku, neboť nabízí možnosti pracovních zakázek pro místní obyvatele.
Jednoduše lze říct, že jeden panel za svou životnost vrátí 40x více energie, než sám spotřeboval při výrobě. S tématem souvisí pojmy EPBT (Energy Payback Time = za jak dlouho panel vyrobí energii, která byla potřeba na jeho výrobu) a EROI (Energy Return on Investment = kolikrát více energie vyrobí panel za dobu životnosti, než kolik stálo jeho vyrobení).
EPBT se pro FVE panel pohybuje okolo půl roku až 2 let. Uvažovaná životnost vyráběných panelů se pohybuje mezi 30 a 40 lety (s klesající účinností, ale plně funkční). To znamená, že EROI vychází na 15 až 80 let, průměrně se dá tedy uvažovat o hodnotě 40 let. Čistá výroba = 98–99 % své životnosti Životnost komponent je uvažována v ekonomickém modelu, tj. výměna střídačů po 20 letech. Podobně je počítání s průběžnou revitalizací bateriového systému.
V plánu je zvolit v daném čase nejideálnější model fungování FVE. Nabízí se např. možnost založit tzv. energetické společenství a v něm elektřinu sdílet mezi příspěvkovými organizacemi kraje a společnostmi kraje; případně do obcí a mezi obyvatele. Společnost Energie Ralsko se také může stát obchodníkem s energiemi. Alternativně může využít synergie strategického partnerství s provozovatelem druhé FVE v lokalitě, který by mohl disponovat významnou bilanční skupinou z pohledu řízení celkové odchylky. Všechny varianty jsou do budoucna možné a efektivní bude rovněž využití kombinace FVE s bateriovým úložištěm (např. pro poskytování služeb technické či obchodní flexibility).